Respekt - jen prázdné slovo bez obsahu?

Máme k sobě respekt nebo ne? Při osobním jednání i na sociálních sítích? Řekli byste to samé, co třeba někdy napíšete na facebook, někomu do očí, i když ho neznáte?

Určitě to znáte. Příspěvek na facebooku, trocha politiky, trocha legrace, někdo vám zatrollí, napíšete si navzájem, co si myslíte a debata rychle houstne. Rychle protivníka zaškatulkujeme, vytahujeme osvědčené zbraně a argumenty, lámeme hole nad lidskou hloupostí a kroutíme hlavami. Je to taková osvědčená taktika - napadnout tvrzení jednoduchými argumenty, které jsou tak trochu mimo mísu, vyvolat vztek a rychlý nával adrenalinu už dokoná své dílo. A těžko se jí vzdoruje. Ale takový jedinec by přitom obvykle v offline světě, třeba v práci, mezi kolegy, neměl šanci. Není jednoduché říct do očí jen tak bez důvodu v jídelně u stolu někomu, koho vůbec neznáte, že je pako, protože chce světový mír. Ale na internet se toho vejde hodně. S elektronickými identitami se vytrácí vzájemný respekt, na povrch lezou naše temnější stránky, a může se zdát, že svět se propadá do nějaké černé hloubky, ze které není návratu. A možná to tak skutečně je, jen si to bojíme připustit nebo doufáme, že nás už se to nebude týkat. Ale máme na tom podíl. Tím, že opouštíme hodnoty, které v nás po staletí rostly. Respekt nemusí nutně znamenat sympatie nebo dokonce podříznost. Respekt je nadhled a síla uznat právo druhého na jiný názor nebo postoj. Držme si v sobě tuto vzácnou hodnotu a předávejme ji dál svým dětem.